Jaký bude další osud sochy rudoarmějce ve Vinoři?

V centru Vinoře, v parku před hřbitovem, stojí od roku 1949 pískovcová socha rudoarmějce. Jedná se o celkem umělecky hodnotné dílo a zároveň o připomínku konce druhé světové války a role Rudé armády při osvobození Prahy. Místo mělo původně i pietní charakter – byly zde uloženy ostatky pěti vojáků, kteří zahynuli až po konci války. Ty byly později exhumovány, a ještě před instalací sochy přeneseny na centrální vojenské pohřebiště v Praze, na Olšanské hřbitovy.

Městská část Praha-Vinoř si této sochy dlouhodobě váží a přistupuje k ní jako k historickému i kulturnímu artefaktu. Právě proto jsme nemohli zůstat nečinní v situaci, kdy je socha opakovaně ničena.

V posledních desetiletích se bohužel nejednou stala terčem vandalismu. Již v roce 1968 byl uražen samopal, v 90. letech zmizela bronzová pamětní deska se jmény. V posledních letech pak útoky zesílily – socha byla polita červenou barvou a na konci roku 2025 došlo k nejzávažnějšímu poškození, kdy byla uražena a odcizena celá hlava. Spolu s tím byla zničena i druhá pamětní deska. Zároveň pískovec na dešti a slunci za osmdesát let výrazně zvětral a na mnoha místech se drolí jen při lehkém doteku.

Pozoruhodná je i skutečnost, že aktuálně není zcela jasné, komu socha vlastně patří. Městská část Praha-Vinoř ji ve svém soupisu majetku nemá. Samotný pozemek je ve vlastnictví římskokatolické církve, ale ani ta sochu ve svém majetku neeviduje a k jejímu vlastnictví se nehlásí.

Snažíme se nyní v součinnosti s vlastníkem pozemku a dalšími institucemi zjistit, kdo by měl být vlastník sochy, respektive zda sochu může Městská část Praha-Vinoř přibrat do svého majetku, jako to nedávno udělala se sochou svatého Jana Nepomuckého na Vinořském náměstí, která také neměla jasného majitele.

Městská část se tématu sochy aktivně věnuje. Opakovaně jsme spolupracovali s Policií ČR, žádali zvýšený dohled městské policie, a především jsme oslovili šestnáct odborných institucí – muzea, galerie, paměťové organizace, státní orgány i velvyslanectví Ruské federace – s cílem najít dlouhodobě udržitelné řešení.

Obáváme se totiž toho, že pokud by se investovaly stovky tisíc do opravy sochy, reálně hrozí riziko, že sochu někdo opět poškodí, či zcela zničí, jako se to stalo loni podobné soše v Teplicích nebo Litoměřicích, či dříve v Přibyslavi a Jaroměři.

Ve většině získaných doporučení oslovených institucí se objevuje podobné stanovisko: pokud má být socha zachována, je nutné ji přemístit do chráněného prostředí a teprve následně řešit její odbornou renovaci a obnovu.

Socha čerstvě politá barvou, květen 2025.

Naším cílem není sochu odstranit nebo znehodnotit její význam. Chceme ji jako hodnotné dílo ochránit. Jedinou realistickou cestou, jak toho dosáhnout, je její přemístění do bezpečného a důstojného prostředí respektované instituce, kde bude chráněna před nepřízní počasí, vandalismem a kde může být časem i odborně restaurována.

Považujeme i za důležité zachovat historickou paměť tohoto místa. Proto pracujeme na řešení, kdy by na současném stanovišti vznikla nová pamětní deska, připomínající jak původní sochu, tak události druhé světové války i pietní charakter lokality.

Chceme jasně říci, že tento postup není motivován ideologicky ani snahou cokoliv „odstraňovat“ nebo přepisovat historii. Naopak vychází z odpovědnosti a snahy zabránit definitivnímu zničení sochy. Zkušenosti z jiných měst bohužel ukazují, kam může neřešený stav vést. V Teplicích byla socha rudoarmějce v květnu 2025, po opakovaném poškozování vandaly, v noci stržena z podstavce a po dopadu se rozbila na kusy, bez jakékoli šance na opravu.

Věříme, že se nám ve spolupráci s vlastníkem pozemku i odbornými institucemi podaří najít řešení, které umožní sochu zachovat pro budoucí generace – nikoliv jako terč vandalů, ale jako důstojnou historickou památku. Aktuálně se jako nadějná cesta jeví spolupráce s Národním muzeem, které projevilo zájem sochu zařadit do svých sbírek.

Co bude s volným místem v parku? I to promýšlíme. Po konzultacích s památkáři a s krajinným architektem, který navrhoval samotný park před hřbitovem, se kloníme k myšlence sem posunout kapličku, která stojí u Mladoboleslavské ulice. Je na nešťastném místě, kde je vystavena vodě a blátu z louží, které rozstřikují projíždějící auta, v zimě trpí solí a je celkově ve velmi špatném stavu. Přemístěním na nové místo bychom ji dostali do hezkého prostředí nového parku, zároveň bychom kapličce vrátili její smysl a příští rok provedli i její celkovou odbornou renovaci. Dnes ji chodci vidí jen zezadu, protože čelní stěna míří do vozovky, na novém místě by byla krásně vidět.

Podařilo by se tak pro budoucnost zachovat jak cennou sochu, tak i památkově chráněnou kapličku.

Michal Biskup, starosta

Socha s čerstvě uraženou hlavou a poničenou deskou.