Památky

Na správním území městské části Praha – Vinoř se nachází velké množství významných kulturních památek, z nichž část je uvedena ve státním seznamu nemovitých kulturních památek:

Rejstřík. č. NKPNázevPoznámka
1-1988Sousoší sv. Jana Nepomuckéhona prostranství před kostelem
1-1999Hradištěarcheologická lokalita
1-2117Pravěké sídliště v Obůrkácharcheologická lokalita
1-1635Výklenkové kaple IV, V, VI, VII ze Staroboleslavské cesty (tzv. Svaté cesty)ve stopě původní Staroboleslavské cesty
1-1990Kostel Povýšení sv. Kříže – areálkostel, márnice, ohradní zeď
1-1992Zámek – areálzámek, hospodářské objekty, čestný dvůr, oplocení čestného dvora s branou, park, vrátnice
1-1993Fara – areálfara, špýchar, hospodářské budovy I, II, ohradní zeď

 

Ve správním území se nacházejí dvě archeologické lokality. Hradiště a pravěké sídliště v Obůrkách. Podmínky pro území s archeologickými nálezy stanoví orgány památkové péče. Jedná se o území vymezená ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/1992 Sb. a vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči.

Kostel Povýšení sv. Kříže

(areál na návsi)

Trojlodní stavba bazilikálního typu s půlkruhovým presbytářem, k jehož severní straně je přistavěna čtvercová sakristie. V průčelí čtverhranná věž s cibulovou střechou, po jejíchž obou stranách jsou věžní schodiště, tvořící s věží fasádu. Nad presbytářem sanktusová vížka rovněž s cibulovou stříškou. Původně raně středověký objekt, jehož zbytky dochovány ve zdivu věže. Kostel byl v první třetině 18. století přestavěn a upraven pravděpodobně pod vlivem Františka Maxmiliána Kaňky, který tehdy stavěl vinořský zámek. Za druhé světové války byl poškozen zásahem bomby. Cenná barokní stavba s hodnotným mobiliářem.

Kostel Povýšení sv. Kříže, foto: RNDr. Aleš Střecha

Zámek Vinoř

(Areál, čp. 1)

Jednopatrová čtyřboká budova s vydutou střední částí, v níž v přízemí salla terrena a v patře slavnostní dvorana, nad kterou je polygonální věžovitý světlík s mansardou. Spolu s přízemními objekty uzavírá pravoúhlé nádvoří s konkávními nárožími. V interiéru bývalá kaple sv. Jana Nepomuckého. Stavba byla zbudovaná v letech 1719 – 1724 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Úpravy z let 1919 -1920. Okolo zbytky parkového komplexu. Středověký objekt v místě dnešního zámku vlastnili od 14. století pražští měšťané. Od 17. století drželi Vinoř až do let druhé světové války Černínové.

Zámek Vinoř lidé zevnitř neviděli přes 50 let, je sídlem Policie ČR
Reportáž z pořadu Z Metropole České televize, vysílaná dne 14.11 2009 v 11.35 h

Zámek ve Vinoři - pohlednice foto: Jan Einhorn

Fara

(Areál, čp. 16)

Jednopatrový objekt s valbovou střechou, orientován podélně ke komunikaci. Barokní průčelí je celkem sedmiosé, se středním tříosým rizalitem v ose s portálem hlavního vstupu v kamenném profilovaném ostěním s uchy a kapkami a nadsvětlíkem s barokní mříží. Nad přízemím probíhá římsa, na nárožích bosáž. Okna patra v šambránách s uchy a kapkami, v parapetu vlys. V interiérech přízemí valené klenby s pětibokými výsečemi, plackové klenby se štukovými zrcadly i křížové klenby. V patře ploché stropy se štukovou výzdobou a v rozích zdobené niky pro kamna. Objekt z druhé čtvrtiny 18. století přisuzován staviteli F.M.Kaňkovi. S nedalekým kostelem Povýšení sv. Kříže je čp. 16 spojeno podzemní chodbou.

Fara - foto: RNDr. Aleš Střecha

Špýchar

V západním rohu hospodářského dvora orientován podélně ke komunikaci stojí jednopatrový objekt bývalého špýcharu z druhé čtvrtiny 18. století. Stavba, spolu s farou, přisuzována staviteli F.M. Kaňkovi. Průčelí obrácené ke komunikaci je dvouosé, špýcharová okénka v šambránách s mříží na nároží a v ose průčelí probíhá bosovaný lesén. Mansardová, valbová střecha. V přízemí je jeden prostor s půlkruhovou valenou klenbou s výsečemi, druhý s dřevěným trámovým stropem. V patře dřevěné trámové stropy.

 

Sousoší sv. Jana Nepomuckého

(Na prostranství před kostelem)

Pískovcové sousoší na podstavci s volutovými křídly. Světec je skloněn k pravé ruce, v níž drží kříž a v levé ruce má zavřenou knihu, na níž leží biret. Stojí na velké fantastické rybě, symbolu mlčenlivosti. Na volutách sošky dvou andílků s kartušemi, vpravo v kartuši reliéf postavy sv. Václava, vlevo reliéf Staroboleslavské Madony. Na soklu v postranních křídlech latinské nápisy. Chronogram datuje sousoší letopočtem 1755. Hodnotná sochařská práce, pravděpodobně z dílny F.I. Platzera, též ikonograficky pozoruhodná.

Sousoší Jana Nepomuckého z dílny F.I. Platznera z r. 1755. V pozadí budova obecné školy z r. 1879. foto: RNDr. Aleš Střecha

Výklenkové kaple Staroboleslavské cesty

V katastru obce se nacházelo šest (zřejmě spíše sedm kapliček – záleží na zařazení do katastru) postavených v roce 1680-1690 jako součást Via Sancta (“Svaté cesty”), které lemovaly starou cestu z Prahy do Staré Boleslavi na památku poslední cesty knížete Václava. Po této cestě podle pověsti vezli mrtvé tělo knížete Václava z Boleslavi do Prahy. Díky tomu, že toto místo bylo svázáno s českými dějinami navštěvovali jej i věřící jiných vyznání.

Dnes, po více, jak 300 letech, zbývá ze 44 kapliček pouze 29. Přeložením silnice v letech okolo r. 1790 ztratila téměř většina kapliček styk s proudem života a dnes se některé tyčí uprostřed polí. Většina viditelně zchátrala, i přesto, že byly v roce 1929 (1935 ?) péčí Okresní jednoty musejní opraveny a natřeny na bílo. Opětovné obnovení se uskutečnilo na náklady obce až po sametové revoluci v r. 1994.

Ze sedmi vinořských kapliček dnes můžeme vidět pouze pět. Pátá byla v areálu ČKD přemístěna, šestá zmizela neznámo kdy, sedmá je na území Praha-Kbely.

Kaplička před hřbitovem - 26. zastavení, obsahuje nápis Rosa Mystica - Růže Tajemná foto: RNDr. Aleš Střecha

Hradiště

(Archeologická lokalita jižně od obce, tzv. Bažantnice)

Hradiště dobře zachované, hlavní část obehnaná na západě, východě a severu vysokým valem. Severní část zvaná Hradiště velké, jižní tvořící předhradí zvaná Hradiště malé. Pozoruhodná je stezka přes val do hlavního hradiště na západě (při skalisku s vodní nádrží s pramenem). Slovanské hradiště údajně z mladší doby hradištní – 11. (10.) století.

Pravěké sídliště „V Obůrkách“

(Archeologická lokalita)

Pravěké výšinné sídliště. Největší rozmach v mladší době kamenné (vypíchaná keramika) a starší době bronzové (kultura věteřovská).

Další památky

Před budovou nové školy stojí pomník mistra Jana Husa z roku 1935 od Josefa Bílka.

Historické etapy předělily dvě světové války. Jejich oběti připomínají v parku před hřbitovem tři památníky:

  • pomník obětem první světové války z roku 1921 z autorské dílny Antonína Kotrby
  • řemeslně opracovaný kámen z roku 1946 s litou kovovou deskou, nesoucí jména vinořských občanů, kteří položili životy v boji proti fašismu
  • socha od Taťány Konstantinovové z roku 1949, věnovaná Sovětské armádě
Pomník obětem I. světové války z r. 1921 foto: RNDr. Aleš Střecha
Pomník obětem II. světové války z r. 1946 foto: RNDr. Aleš Střecha
Socha od Taťány Konstantinové z roku 1949, věnovaná Sovětské armádě. foto: RNDr. Aleš Střecha