Vinořská niva u Cukrovarského rybníka ožije

Na východním okraji Prahy-Vinoře čeká velkou proměnu místo, které donedávna zarůstalo náletovými dřevinami a ztrácelo svůj přírodní ráz. V nivě Vinořského potoka vznikne pestrá krajina plná života – s tůňkami, kvetoucími loukami i úkryty pro ještěrky a obojživelníky. Cílem je nejen obnova cenného přírodního prostředí, ale i vytvoření příjemného místa pro procházky a poznávání přírody. První práce začnou příští týden. Fotografie dokumentují současný stav.

Co se v území změní?

Území má značný potenciál pro obnovu prostředí hostící řadu zajímavých druhů rostlin a živočichů. Cílem je obnova podmáčené nivní louky doplněné o drobné vodní plochy.

Jaké budou konkrétní zásahy?

Rákosina

Aktuálně je rákosina hustě zarostlá, téměř neprostupná. Není patrná voda vystupující na povrch, byť podle typu vegetace se jedná o podmáčenou plochu. V první fázi proběhne kosení a vyhrabání biomasy ve dvou třetinách plochy. Cílem bude celkové prosvětlení plochy, odejmutí biomasy a podpora cennějších druhů – sítiny a ostřic. Kosení proběhne i v druhém roce řešení projektu. Veškerá biomasy bude vyhrabána a odnesena pryč.

Menší dílčí plošky v rámci aktuálně kosené plochy budou vyhrabány intenzivněji, aby došlo k vyhrabání mechu a rozpadlé biomasy na povrchu půdy. Cílem je vznik odhalených plošek půdy, kde bude umožněno vyklíčení dalších druhů rostlin a využijí je zároveň některé druhy bezobratlých.

Naopak vybraná místa s výskytem cílových druhů rostlin budou ponechána nepokosena, aby bylo umožněno jejich dokvetení a vysemenění. Kosení rákosiny bude probíhat po vyhnízdění ptáků.

Kopřivy, pak rákosí, vzadu olšina.

Ruderální porosty

Především v okolí rákosiny, podél potoka ale i v okrajových částech částečně pod vzrostlými stromy a v pásu východně od olšiny. Budou probíhat dvě seče ročně. Vždy budou pokoseny dvě třetiny celkové výměry plochy ruderálních porostů. Ponechány nepokosené budou pruhy kolmo na tok potoka, aby byl pokryt vlhkostní a světelný gradient v těchto pásech – tedy aby tak byly pokryty požadavky nejširšího spektra organismů, které v nich mohou prosperovat. Zároveň bude snaha zahrnout do nekosených pásů plochy s kvetoucími druhy vhodných rostlin.

Dále nebudou koseny i další malé plošky s výskytem kvetoucích rostlin. Umístění tedy bude závislé na aktuálním stavu vegetace. Každé místo v rámci plochy tak bude pokoseno alespoň jednou ročně, některá dvakrát. Část vegetace zůstane nepokosena i přes zimní období – budou preferovány plochy s porosty, které budou využitelné pro zimování bezobratlých, budou poskytovat potravní nabídku ptákům a poskytnou ukryt i dalším o živočichům. Při každé seči budou naopak přednostně koseny místa s výskytem invazivních, nepůvodních či problematických druhů rostlin. Aktuálně se na několika místech vyskytují menší (metry čtvereční) porosty zlatobýlu a po několika stromech se plazí chmel. Oba druhy budou průběžně sledovány, aby nedošlo k jejich nežádoucímu rozvoji.

Kopřivy.

Olšina

Olšina vznikla pravděpodobně samovolně. Tomu odpovídá i velmi hustý zápoj stromů v ploše. V současné podobě se tak jedná o stinnou lokalitu, kde bylinné patro nemá prostor pro obstojnější fungování.

V porostu a po jeho obvodu se nachází několik vzrostlejších jedinců. V porostu bude provedena prořezávka s pozitivním výběrem perspektivních jedinců ponechaných pro další vývoj. Prořezávka proběhne postupně. V rámci tohoto projektu se tedy bude jednat o prvotní zásah. Další proběhnou v rámci navazujícího projektu, případně v režii vlastníka pozemku.

Vodní plochy

Na některých místech vystupuje podzemní voda na povrch a vyskytují se zde drobné vodní plošky – v řádech jednotek metrů čtverečních. To je patrné především v linii bývalé odvodňovací strouhy a na tůně na jejím konci. Nicméně v současnosti jsou částečně zazemněné, zarostlé a zasypávané opadem listí z okolních stromů.

Při kosení v okolí těchto plošek bude brán zřetel na jejich osvětlení. V rámci zásahů bude provedeno jejich vyčištění a prohloubení pomocí ručního nářadí. Tyto drobné vodní plošky tak budou poskytovat prostor pro fungování řady druhů vázaných na periodické tůně.

Pozitivní přínos budou mít i na půdu odhalené vlhké plochy na březích těchto drobných vodních plošek či stěnách koryta odvodňovací strouhy.

Nicméně se nebude jednat o budování rozsáhlejších trvalých tůni. Ty jsou zvažovány v rámci samostatného projektu na revitalizace toku.

Olšina. Stromy rostou příliš na husto, žádnému z nich to neprospívá.

Dřeviny

Mimo souvislou olšinu se v lokalitě vyskytují vzrostlé ořešáky, vrby, lísky, třešně, samostatné olše a dvě jabloně u potoka. Dožívající jabloň bude ošetřena stabilizačním řezem s cílem prodloužit její poslední fázi života, kdy může fungovat jako biotopový strom pro řadu druhů. Koruna živé jabloně bude prosvětlena. Další zásahy budou záviset na rekci stromu na tento zásah.

Obdobně budou stabilizačním řezem ošetřeny některé vybrané ořešáky. Třešním a olším budou vyřezány spodní větve, aby bylo v budoucnu snadněji přístupné kosené bylinné patro a zároveň bylo tímto zásahem více osvětleno. U vybraných stromů (ca 5 ks) budou provedeny zásahy do kmene za účelem tzv. veteranizace, jejímž cílem je uspíšení vytvoření dutin v kmenech stromů, které mohou následně hostit řadu druhů organismů.

Podpora plazů a obojživelníků

S ohledem na charakter lokality lze předpokládat výskyt obojživelníků a plazů vyskytujících se v blízkosti vodního prostředí. Pro podporu jejich fungování budou vytvořeny dva tzv. „hadníky“, tj. hromady organického materiálu, které budou sloužit jako úkryt, zimoviště a líhniště nejen pro zmíněné skupiny, ale i další druhy živočichů.

Budou vytvořeny dva typy hadníků. Jeden bude představovat dřevěná ohrada z kmenů v místě vyřezaných stromů. Na dno budou umístěny větší špalky, a kusy kmenů, následně menší větve a biomasa vzniklá při kosení. Tyto vrstvy budou dále různě střídány. Cílem je vytvořit prostor, s různými skulinami a zároveň izolovaný od vnějších nepříznivých klimatických podmínek, který poskytne prostor pro úkryt různých živočichů.

Druhý hadník bude doplněn podzemní částí a zídkou pro vyhřívání. Pod vlastním hadníkem bude vykopána jáma do hloubky alespoň 1,5 metru. Ta bude vyplněna kmeny, špalky a kameny. Postupně pak bude dosypáván jemnější materiál.

Z hromady cihel, která se aktuálně nachází u koryta potoka a místních kamenu bude na jižním až jihozápadním okraji tohoto hadníku vytvořena zídka. Podzemní část bude fungovat jako spolehlivé zimoviště, které nebude v zimě promrzat. Zídka umožní vyhřívání zvířat a tím zlepšení jejich úspěšnosti lovu i úniku před predátorem.

Velikost obou hadníků bude alespoň 3×3 metry. Materiál na ně bude postupně přidáván i při kosení či výřezech v dalších letech.

Cílovou skupinou účelu projektu jsou vlhkomilná společenstva nivních luk. Realizace také významně zvýší estetickou hodnotu této části krajiny a poskytne návštěvníkům zajímavé prostředí, které do kterého po vyčištění budou mít možnost i nově vstupovat. Informační materiály budou dostupné na místě i jinde. Zároveň tedy bude mít realizace projektu pozitivní význam pro veřejnost využívající tuto oblast pro rekreaci.

Kdy se začne?

První práce začnou třetí týden v červenci 2025, projekt potrvá do konce roku 2026. Péče o území bude pokračovat i po skončení projektu.

Projekt je podpořen magistrátní dotací v rámci Programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy, realizátorem je společnost P3S, která projekt připravila v součinnosti s magistrátním odborem ochrany prostředí a Městskou částí Praha-Vinoř.