Splnila sametová revoluce Vaše očekávání?
Sametová revoluce v komunální politice ve Vinoři v podstatě splnila mé očekávání. Na komunální politice v malé městské části jako je Vinoř se tak neprojevila všeobecná "zlatokopecká éra". Samozřejmě jsou ve Vinoři i tací, keři si přišli na slušné peníze. Jinak v celostátním a vrcholově politickém pohledu je bohužel náš stát poněkud kolonií vyspělého západu. Já ale přesto věřím, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Tak věřím, že až se náš národ trochu zkultivuje, bude zase u nás dobře.

Jak vnímáte změny ve Vinoři?
Vinoř byla v roce 1990 obec, součást Prahy, kde to vypadalo jako někde na divokém západě. Všude vedly dráty elektrického vedení, telefonu, místního rozhlasu i veřejného osvětlení.Vodovod a kanalizaci měli pouze ti "rovnější" mezi námi. Byli to občané z ulice Lohenická a Moravanská, kteří měli vodovod z OZS a kanalizaci zaústěnou do ČOV rovněž v OZS (Opravny zemědělských strojů) nyní Autotech. Zastupitelstvo vzešlé z prvních svobodných voleb mělo výhodu, že byly připraveny projekty na vodovod, který se budoval a i kanalizaci, která se začala budovat v roce 1992. Od toho roku na celých 5 let se Vinoř změnila v jedno velké staveniště a bylo to dost hrozné pro všechny občany. Ustáli jsme to a od roku 1997 se začaly pomalu dělat jednotlivé ulice. To už byla práce radostnější, která byla i vidět. Rovněž velikou akcí bylo přebudování bývalého chudobince na penzion pro seniory ve Vinoři. Byla rozšířena ZŠ a celkově zrekonstruováno zdravotní středisko, které v roce předání vykazovalo ztrátu mezi náklady a výnosy cca 350 000 Kč ročně. Další akce jako je rekonstrukce plynu, přestavba knihovny a opravy obecních bytů jsou akce, které se promítají do současného volebního období. Za vůbec nejdůležitější akci od roku 1990 do roku 2010 považuji vyčištění a odbahnění soustavy vinořských rybníků, počínaje rybníkem biologickým a konče rybníkem Velká Obůrka. Škoda, že nemohl být vyčištěn i Cukrovarský rybník protože byl, a zatím je, soukromý.

Co se ve Vinoři za tu dobu změnilo k lepšímu, k horšímu?
Rozhodně je dnes složitější zajistit peníze na obecní investice. Lidé jsou rovněž náročnější na zastupitele a někdy se domnívají, že všechno lze okamžitě vyřešit. I zde jsem optimista a věřím, že se to časem urovná. Podle mého názoru je nejhorší to, jak vypadá Vinořský park neboli obora. Bude nutné, aby se začalo co nejdříve s její revitalizací, protože v příměstské oblasti nemůže toto území sloužit jenom úzké skupině ochránců přírody (broučkařům), ale musí byt i místem odpočinku a rekreace občanů.

K čemu jste za dvacet let svobody dospěl?
Za dvacet let, ve kterých jsem ve Vinoři vykonával funkci starosty 16 let, se domnívám, že se život v naší městské části velice zlepšil, a to ke spokojenosti jejích občanů. V této práci pokračuje i současné zastupitelstvo.

Mgr. Daniel Vlasák, právník (Ministerstvo zemědělství), 36 let
15.4.2010

Splnila sametová revoluce Vaše očekávání?

V podstatě ANO. V roce 1989 mi bylo 16 let a tak si život v reálném socialismu velmi dobře pamatuji. Samozřejmě jsem si představoval, že za „pár“ let se dostaneme na úroveň např. sousedního Rakouska, neboť v té době jsem žil v Jindřichově Hradci a měl jsem možnost již od dětství sledovat svobodný svět mimo jiné také prostřednictvím rakouské televize ORF. Bohužel z těch „pár“ let je nyní 20 let a Rakousko jsme ještě ve všem nedohnali. Ale je třeba velmi pozitivně hodnotit, že jsme členy NATO a Evropské unie, že máme svobodu shromažďování, volební, vyznání a hlavně, že naše děti nemusí něco jiného říkat doma a něco jiného říkat ve škole. Je jisté, že se zatím nepodařilo z naší společnosti odstranit některé negativní jevy jako je např. korupce,  podvody nebo existence KSČM. Ale je to i naše chyba, protože se o to málo snažíme.

Jak vnímáte změny ve Vinoři?

 „Vinořákem“ jsem bohužel teprve od března 2009, kdy jsem se s celou rodinou přestěhoval po 17 letech strávených na rušných Vino-hradech do klidné Vino-ře, a tak se k této otázce nemohu více vyjádřit. Nicméně ve Vinoři je na první pohled patrný obrovský kus práce místních zastupitelů, občanů, institucí, spolků, živnostníků i firem. Na malém krásném prostoru se zde snoubí život městský a vesnický. Kde jinde je v Praze možné v jeden okamžik vidět přistávající letadlo a traktor obdělávající pole a jak na poli pobíhají zajíci a bažanti? Kde jinde je v Praze možné potkat cestou do obchodu pana starostu, pana strážníka a pana faráře?

Co se ve Vinoři za tu dobu změnilo k lepšímu, k horšímu?

Pozitivních věcí ve Vinoři je velmi mnoho a určitě převažují nad nedostatky. Je nutné vyzdvihnout čilý společenský a veřejný život, obětavé a pracující spoluobčany, fungující a opravenou infrastrukturu a památky, okolní přírodu, čistotu a klid. Pokud jde o negativa, které je možné dále společně odstraňovat, pak je to např. aktuální nedostatek míst v mateřské školce pro vinořské děti, stav Ctěnického parku (vím, že není v majetku Vinoře), okolí i vnitřek obchodu Norma, nedostatek veřejných sportovišť pro mladé a smog v topné sezóně.   

K čemu jste za dvacet let svobody dospěl/a?

Že nikdy nic člověk nedostane zadarmo, že pečení holuby z nebe nepadají, a že je nutné nabytou svobodu neustále chránit a budovat, zejména před námi samými.