|
Ves jest starší
a připomíná se již r. 1130. Patronem farního
kostela byl l. 1358 Rembota Goldner soused Pražský sám
a l. 1360 se synem svým Mikulášem. Po něm dostal se
týž statek zeti jeho Matěji od Věže, jenž jej
prodal l. 1364 Ondřejovi a Martinovi bratřím Stachům
a Hainlinovi bratru jejich tetěnému. Ale poněvadž se
l. 1364 také Petrman z Vinoře, patron oltáře zdejšího
připomíná, zdá se, že byly ve Vinoři dva statky a
že držitelé tvrze byli patrony kostela. Tvrz držel
pak Velfl Galm, též měšťan Pražský a když zemřel,
prodala Kera vdova s Janem synem a Annou dcerou Hanuši
Caizlmajstrovi též Pražanu. L. 1386 zveden právně
na Vinoř Augustin Pražský, ale hned ji prodal. Koupil
Vinoř Hanza od Věže měšťan Pražský a l. 1405 sem
faráře podával. Protože l. 1407 strýci svému
Janovi z Dubče právo podací kostela Týnského v
Praze postoupil, lze za to míti, že mu také Vinoř a
ostatní své jmění zapsal, což se i tím dotvrzuje,
že Jan l. 1419 sem faráře podával.
Statek Vinořský
měl do té doby stejné držitele s Dubčem a pak Průhonici
až do vymření Dubeckých však i potom za Zápských,
kteří po nich dědili. mezi tím se na tvrzi nebydlívalo,
a proto zpustla. Když se Průhonická pozůstalost po
smrti Adamově (zemřel 1551) dělila, dostal se Vinořský
díl Bedřichovi Zápskému, jenž jej do r. 1593 držel.
L. 1571 zapsal Vinoř tvrz starou pustou s příslušenstvím
Johance z Vrabí mateři a Jakubovi Chadourovi z Lokte
otčímovi svému, ale zrušil po dvou letech tento zápis
a vyměnil si tvrz Vinoř mezi tím zase obnovenou, s
Annou Zapskou ze Ctiněvsi za statek její Ctiněves
(1578). Avšak zase nabyl Vinoře. Zdědila ji totiž po
Anně sestra její Johanka, manželka Bedřichova, a ta
ji zapsala l. 1592 a 1593 Bedřichovi a dětem svým.
Aby Bedřich dětem díly vyplatiti mohl, prodal Vinoř
(1593) Václavovi mladšímu z Donína, a to tvrz s příkopem
vyzděným, ves s dvěma dvory a tvrz hradiště též s
dvěma dvory. Nový pán zemřel již následujícího léta,
zůstaviv dvě nezletilé dcerušky. K jich dobrému
prodán statek a koupen l. 1596 od Kateřiny Smiřické
z Hazemburka. Také paní tato dlouho Vinoře nedržela,
ona již l. 1604 zemřela. Dědicem jejím stal se Jan
Zbybněk Zajíc z Hazemburka. Týž prodal ihned Vinoř
a Ctěnice Václavovi Bořanovi ze Lhoty a na Roztokách.
Zase se na Vinoři nebydlelo a zase tvrz zpustla. oba
statky Vinoř a Ctěnice dostaly se l. 1626 v držení
rodu Valdštějnského a zůstaly při něm až do r.
1651. Tehdá prodal Karel Ferdinand hrabě z Valdštějna
pustou tvrz Vinoř Heřmanovi Černínovi z Chudenic,
jehož potomstvu velkostatek až do poslední doby (po převratu
r. 1918) náležel. Čím nám byl poslední Černín
Vinořský, posud jest v čerstvé paměti. Za Černímův
postaven nový zámek. |