Městská část Praha-Vinoř

PAMÁTKY MČ Praha - Vinoř

Na správním území městské části Praha - Vinoř se nachází velké množství významných kulturních památek, z nichž část je uvedena ve státním seznamu nemovitých kulturních památek:

Rejstřík. č. NKP	Název	Poznámka
1-1988	Sousoší sv. Jana Nepomuckého	Na prostranství před kostelem
1-1999	Hradiště	Archeologická lokalita
1-2117	Pravěké sídliště v Obůrkách	Archeologická lokalita
1-1635	Výklenkové kaple IV, V, VI, VII ze Staroboleslavské cesty (tzv. Svaté cesty)	Ve stopě původní Staroboleslavské cesty
1-1990	Kostel Povýšení sv. Kříže - areál	Kostel, márnice, ohradní zeď
1-1992	Zámek - areál	Zámek, hospodářské objekty, čestný dvůr, oplocení čestného dvora s branou, park, vrátnice
1-1993	Fara - areál	Fara, špýchar, hospodářské budovy I, II, ohradní zeď

Ve správním území se nacházejí dvě archeologické lokality. Hradiště a pravěké sídliště v Obůrkách. Podmínky pro území s archeologickými nálezy stanoví orgány památkové péče. Jedná se o území vymezená ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona č. 242/1992 Sb. a vyhlášky č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči

	Kostel Povýšení sv. Kříže (Areál na návsi) Trojlodní stavba bazilikálního typu s půlkruhovým presbytářem, k jehož severní straně je přistavěna čtvercová sakristie. V průčelí čtverhranná věž s cibulovou střechou, po jejíchž obou stranách jsou věžní schodiště, tvořící s věží fasádu. Nad presbytářem sanktusová vížka rovněž s cibulovou stříškou. Původně raně středověký objekt, jehož zbytky dochovány ve zdivu věže. Kostel byl v první třetině 18. století přestavěn a upraven pravděpodobně pod vlivem Františka Maxmiliána Kaňky, který tehdy stavěl vinořský zámek. Za druhé světové války byl poškozen zásahem bomby. Cenná barokní stavba s hodnotným mobiliářem.
	Zámek Vinoř (Areál, čp. 1) Jednopatrová čtyřboká budova s vydutou střední částí, v níž v přízemí salla terrena a v patře slavnostní dvorana, nad kterou je polygonální věžovitý světlík s mansardou. Spolu s přízemními objekty uzavírá pravoúhlé nádvoří s konkávními nárožími. V interiéru bývalá kaple sv. Jana Nepomuckého. Stavba byla zbudovaná v letech 1719 - 1724 podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Úpravy z let 1919 -1920. Okolo zbytky parkového komplexu. Středověký objekt v místě dnešního zámku vlastnili od 14. století pražští měšťané. Od 17. století drželi Vinoř až do let druhé světové války Černínové.
	Zámek Vinoř lidé zevnitř neviděli přes 50 let, je sídlem Policie ČR Reportáž z pořadu Z Metropole České televize, vysílaná dne 14.11 2009 v 11.35 h: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411058230046-z-metropole/
	Hospodářský objekt I. Přízemní objekt po levé straně čestného dvora zámku.
	Hospodářský objekt II. Přízemní objekt po pravé straně čestného dvora.
	Čestný dvůr Oplocení čestného dvora s branou. Oplocení tvoří mříže mezi pilířky. Pilíře brány zdobeny lesénem a ukončeny římsou.
	Park Vrátnice Na čtvercovém půdorysu s vybranými rohy stojí přízemní stavba s mansardovou střechou. Korunní římsa je na všech průčelích segmentově vzdutá. Interiér plochostropý.
	Sousoší sv. Jana Nepomuckého (Na prostranství před kostelem) Pískovcové sousoší na podstavci s volutovými křídly. Světec je skloněn k pravé ruce, v níž drží kříž a v levé ruce má zavřenou knihu, na níž leží biret. Stojí na velké fantastické rybě, symbolu mlčenlivosti. Na volutách sošky dvou andílků s kartušemi, vpravo v kartuši reliéf postavy sv. Václava, vlevo reliéf Staroboleslavské Madony. Na soklu v postranních křídlech latinské nápisy. Chronogram datuje sousoší letopočtem 1755. Hodnotná sochařská práce, pravděpodobně z dílny F.I. Platzera, též ikonograficky pozoruhodná.
	Hradiště (Archeologická lokalita jižně od obce, tzv. Bažantnice) Hradiště dobře zachované, hlavní část obehnaná na západě, východě a severu vysokým valem. Severní část zvaná Hradiště velké, jižní tvořící předhradí zvaná Hradiště malé. Pozoruhodná je stezka přes val do hlavního hradiště na západě (při skalisku s vodní nádrží s pramenem). Slovanské hradiště údajně z mladší doby hradištní - 11. (10.) století.
	Pravěké sídliště „V OBŮRKÁCH“ (Archeologická lokalita) Pravěké výšinné sídliště. Největší rozmach v mladší době kamenné (vypíchaná keramika) a starší době bronzové (kultura věteřovská).
	VÝKLENKOVÉ KAPLE STAROBOLESLAVSKÉ CESTY 1-1635/4 Výklenková kaple Staroboleslavské cesty IV 1-1635/5 Výklenková kaple Staroboleslavské cesty V 1-1635/6 Výklenková kaple Staroboleslavské cesty VI 1-1635/7 Výklenková kaple Staroboleslavské cesty VII
	Márnice Ohradní zeď
	FARA (Areál, čp. 16) Jednopatrový objekt s valbovou střechou, orientován podélně ke komunikaci. Barokní průčelí je celkem sedmiosé, se středním tříosým rizalitem v ose s portálem hlavního vstupu v kamenném profilovaném ostěním s uchy a kapkami a nadsvětlíkem s barokní mříží. Nad přízemím probíhá římsa, na nárožích bosáž. Okna patra v šambránách s uchy a kapkami, v parapetu vlys. V interiérech přízemí valené klenby s pětibokými výsečemi, plackové klenby se štukovými zrcadly i křížové klenby. V patře ploché stropy se štukovou výzdobou a v rozích zdobené niky pro kamna. Objekt z druhé čtvrtiny 18. století přisuzován staviteli F.M.Kaňkovi. S nedalekým kostelem Povýšení sv. Kříže je čp. 16 spojeno podzemní chodbou.
	Špýchar V západním rohu hospodářského dvora orientován podélně ke komunikaci stojí jednopatrový objekt bývalého špýcharu z druhé čtvrtiny 18. století. Stavba, spolu s farou, přisuzována staviteli F.M. Kaňkovi. Průčelí obrácené ke komunikaci je dvouosé, špýcharová okénka v šambránách s mříží na nároží a v ose průčelí probíhá bosovaný lesén. Mansardová, valbová střecha. V přízemí je jeden prostor s půlkruhovou valenou klenbou s výsečemi, druhý s dřevěným trámovým stropem. V patře dřevěné trámové stropy.
	Hospodářská budova I V severním rohu dvora orientován přízemní hospodářský objekt se sedlovou střechou, zaklenutý v interiérech pruskými plackami do pasů. Vstupy v kamenných ostěních s obdélným nadsvětlíkem. Hospodářská budova II Ve východním rohu dvora orientován přízemní hospodářský objekt, novodobě adaptovaný na požární zbrojnici. Ohradní zeď
	Další památky Před budovou nové školy stojí pomník mistra Jana Husa z roku 1935 od Josefa Bílka.
	Historické etapy předělily dvě světové války. Jejich oběti připomínají v parku před hřbitovem tři památníky. Pomník obětem první světové války z roku 1921 z autorské dílny Antonína Kotrby. Pak řemeslně opracovaný kámen z roku 1946 s litou kovovou deskou, nesoucí jména vinořských občanů, kteří položili životy v boji proti fašismu. Konečně socha od Taťány Konstantinovové z roku 1949, věnovaná Sovětské armádě.