 Základní
charakteristika sídla |
 Vinoř se
rozkládá na severovýchodním okraji Prahy v členitém terénu
při
Vinořském potoce. Má charakter klidného venkovského sídla
v zemědělské krajině s kvalitním přírodním zázemím
Vinořské obory a Ctěnického háje. Charakterem zástavby je
Vinoř příměstskou obcí s původní vesnickou zástavbou
historického jádra, rozsáhlou zástavbou rodinných domů a předměstských
vilek a kvalitním krajinným přírodním rámcem tvořeným
Vinořskou oborou a Ctěnickým hájem.
Historické jádro na
vyvýšené skalní terase nad
Vinořským potokem je tvořeno
barokním zámkem s oborou (nyní uzavřený areál využívaný
ministerstvem vnitra), několika zchátralými zemědělskými
objekty a obdélníkovou návsí s barokní farou a barokním
kostelem povýšení sv.
Kříže. V údolní nivě Vinořského
potoka navazuje pás zahrad a drobná rostlá zástavba lokality
V podskalí. Novější zástavba rodinnými domy vznikla
postupně severně od Mladoboleslavské silnice až ke Ctěnickému
háji. Skupina panelových domů sídliště Uherská v jihozápadním
okraji sídla necitlivě deformuje výraz sídla při příjezdu
od Kbel a Čakovic.
Z historického a krajinářského
hlediska jsou důležité Vinořská obora a Ctěnický háj, na
jehož okraji je směrem do volné krajiny významný areál Ctěnického
hospodářského dvora bez přímých vazeb k vlastnímu sídlu.
Páteřní osou Vinoře
je komunikace Mladoboleslavská (radiála na Brandýs nad
Labem). Kolem křižovatky s ulicemi Bohdanečská a Živanická
vzniklo komerční centrum sídla s obchody a službami, na dně
navazuje plocha místní vybavenosti (hřbitov s předprostorem
parku, základní škola, soliterní objekty zdravotního a nákupního
střediska). Střední část sídla je tvořena drobnou obytnou
zástavbou rodinnými domy až k zóně výrobních a skladových
areálů Autotech, ČKD, Sparex, ČOV.
Vinořský a Ctěnický
potok se svými přítoky a terénními poklesy tvoří přírodní
rámec drobným sídlům, která mají zůstat izolovaná a dále
nesrůstat. |
|
|
|
Prostorové uspořádání
|
Prostorové uspořádání sídla je symbiózou přírodních
a civilizačních prvků území. Přírodní složku prostorového
uspořádání jsou vodoteče
Vinořského a Ctěnického potoka
doprovázené terénními pokles,
soustavou rybníků (Biologický,
U Pohanků, U Kamenného stolu, Malá a
Velká Obůrka,
Cukrovarský,
Ctěnický), a doprovodnou zelení. Přírodní
složku území dále tvoří výrazné lesní masivy Vinořské
obory a Ctěnického háje. Historickými stavebními
dominantami území jsou
kostel Povýšení sv. Kříže a
Vinořský
zámek, doplněné prostorem bývalé návsi, dnes Vinořské náměstí,
a dvorem - statkem. Kolem centra sídla je historická zástavba
bývalých hospodářských statků.
Historická drobná zástavba V Podskalí využívá terénního
zlomu pod skalními výchozy podél přirozeně se vinoucího
potoka a vytváří malebnou urbanistickou strukturu. Smíšená zástavba kolem křižovatky Mladoboleslavská,
Bohdanečská, Živanická je komerčním centrem sídla s
obchody a službami. V těsné blízkosti centra je park a hřbitov
se sousedními volnými plochami.Sídliště Uherská se stavebně kvalitními čtyřpodlažními
panelovými domy. |
|
|
|
Doprava
|
Automobilová doprava
Místní část Praha - Vinoř protíná ve směru od jihozápadu
k severovýchodu silnice II/610 Praha - Brandýs nad Labem.
Intenzita na této komunikaci v centru obce dosahuje průměrně
9000 vozidel za 24 hodin v obou směrech.
Na tuto komunikaci jsou napojeny místní komunikace II. A
III. třídy spojující Vinoř s okolními místními částmi
(Satalice /Vinořská ulice), Čakovice (Bohdanečská ulice) a
Přezletice (Rosická ulice). Přezletice jsou dále s Vinoří
propojeny místní komunikací III. třídy (ulice Klenovská),
stejně jako Radonice (Živanická ulice)).
Železniční doprava
V dosahu obce neprochází žádná železniční trať. Již
mimo řešené území severozápadně od Vinoře za obcí Přezletice
je situován koridor pro budoucí vedení berlínské větve
tratě pro vysoké rychlosti (VRT).
Regionální autobusová doprava
Pravidelné autobusové linky ve směru z Prahy na Mladou
Boleslav jsou vedeny především rychlostní silnicí R 10.
Samotnou Vinoří projíždí pouze dvě linky ČSAD spojující
Brandýs nad Labem s hl. m. Prahou mající zde zastávky („Lohenická“
a „Chaltická“).
Městská hromadná doprava
Vinoří prochází několik autobusových linek pražské
MHD s návozem cestujících na trasu B metra ve stanici „Českomoravská“.
Na konci Vinoře je umístěna točka autobusových linek.
Cyklistická doprava
Pro cyklistickou dopravu nejsou ve Vinoři navržené žádné
speciální stavby nebo zařízení. |
|
|
|
Životní prostředí |
Přírodní podmínky
Městská část Vinoř leží v severovýchodní části hl.m.
Prahy, na jejím samém okraji. Severní a východní hranice
katastrálního území Vinoře je totožná s hranicemi Prahy.
Charakter okolní krajiny je spíše zemědělský. Z přírodních
a krajinných prvků je nejdůležitějším přírodní
rezervace Vinořský park v jižní a jihovýchodní části
katastrálního území, který dále k jihu přechází do přírodní
památky Satalické bažantnice. Dalším důležitým
krajinotvorným prkem je Ctěnický háj - lení pozemek na
severu Vinoře východně od
Ctěnického zámku a pásy lesa
podél
Vinořského potoka a
Cukrovarského rybníka na východě
k.ú.
Vinoř se nachází v mírně zvlněné krajině. Nejvyšším
bodem v území je ploché návrší na východní hranici s
nadmořskou výškou 268 m n. m. Směrem k severu, severovýchodu
a jihu se území od tohoto návrší svažuje. Na severu je
tento mírný svah ukončen
Ctěnickým
potokem, který protéká
územím s výškovými kótami 240 -238 m n. m. Nejnižší bod
se nalézá za soutokem Ctěnického a Vinořského potoka s
nadmořskou výškou 222 m n. m. Od čistírny Kbely
směrem
k vinořské silnici směrem na
Satalice je budován
biokoridor.
Hlavní část zástavby obce leží na ploše tvaru trojúhelníka.
V centrální části Vinoře se nachází hřbitov s přilehlým
parkem. Vedle stojí nová základní škola. Bývalým centrem obce
je Vinořské náměstí jižně od Mladoboleslavské s
kostelem, farou a starou základní školou. Toto náměstí, dříve
klasická náves obce, je podél ulice Živanické a na západní
a jižní straně s náměstím sousedí bývalé hospodářské
budovy zámku, dnes patřící firmě VIN AGRO, a sousedního bývalého
statku.
Vinořský zámek s parkem tvoří výraznou dominantu území.
Podobně významná je Ctěnická tvrz, později
zámek Ctěnice,
která má dnes spíše zemědělský charakter. V současné
době zde má sídlo Jezdecká společnosti Ctěnice.
Severovýchodní část Vinoře zaujímá průmyslová zóna
na severní straně představovaná areálem Autotechu a na jižní
straně areálem ČKD. |
|
|
|
Geologie, hydrologie
|
Dle geomorfologického členění patří území k Českobrodské
tabuli, jež je součástí České tabule. Území má převážně
jednotvárný plochý reliéf, rázu plošiny až tabule, zpestřené
údolím
Vinořského a Ctěnického
potoka. Tato plošina patří
do povodí Labe a leží na rozhraní klimaticky teplé a mírně
teplé oblasti. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje
kolem 9-10° C a průměrný úhrn srážek činí 500-600 mm.
Geologické poměry
Skalní podklad je budován jednak zpevněnými sedimentárními
horninami barrendienského paleozoika - ordoviku a jednak zpevněnými
sedimentárními horninami svrchní křídy.
Cenomanské pískovce tvoří skalní podklad převažující
části Vinoře. Navíc jsou zde na velké části území
odkryty a tvoří tak plošně nejrozšířenější potenciální
základovou půdu.
Hydrogeologické poměry
Výskyt a množství podzemní vody v tomto plochém území
převážně závisí na množství a rozložení atmosférických
srážek a velikosti výparu. Převažující část území
odvodňuje
Vinořský
potok, severní část pak
Ctěnický
potok, který se do Vinořského vlévá.
Na většině území je hladina podzemní vody v hloubce 4 -
10m po terénem. Pouze lokálně, v okolí vodotečí se hladina
vyskytuje v úrovni 2 m pod terénem a mělčeji.
Ložiskové poměry
V území nejsou evidována žádná ložiska nerostných
surovin. V minulosti byly ve Ctěnickém háji těženy pískovce
v drobných pískovnách. Dnes je zde již těžba ukončena a pískovny
jsou převážně zavezeny.
Klimatické poměry
Podle Atlasu podnebí ČR se nachází městská část Praha
- Vinoř na rozhraní mezi oblastí Mírně teplou s mírnou
zimou a oblastí Mírně teplou, mírně suchou, převážně s
mírnou zimou. Průměrná roční teplota vzduchu je 8,5°C s minimem v
lednu a maximem v červenci. Průměrný roční úhrn srážek je 544 mm s minimem v únoru
(24 mm) a maximem v srpnu (79 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek
je 98 mm za měsíc v červenci. Průměrná roční vlhkost vzduchu je 80%.
Průměrné roční trvání slunečního svitu je 1587 hodin
s minimem v prosinci a maximem v červenci.
Počet dnů s výskytem inverzního tepelného zvrstvení
vzduchu se pohybuje v rozmezí 10-20% celkové roční doby, což
je 35 -70 dnů. Vzhledem k poloze území ve městě a jeho
orografické situaci lze celkově říci, že území je dostatečně
provětráváno a rozptylové podmínky jsou většinou dobré.
Zemědělský a lesní půdní fond
Lesní půda se v území vyskytuje o celkové výměře
50,0034 ha na 21 pozemcích.
Zemědělská půda se vyskytuje o celkové výměře
515,2939 ha. Zemědělská půda až na výjimky patří do I. A
II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. |
|
|
|
|
