|
|
Biokoridor |
|
| |
 Na
katastru MČ Praha-Vinoř leží významný úsek území tvořící přechod
mezi urbanizovaným územím Prahy a volnou, převážně zemědělsky
využívanou krajinou okresu Praha-východ. Vzhledem k velmi
úrodným půdám (převážně černozemě) na spraších a příznivému
reliéfu byla celá oblast již od nejstaršího neolitu zemědělsky
využívána a až na nepatrné výjimky odlesněna a stromy zůstaly
zachovány jen podél vodních toků a na některých špatně
přístupných místech. Rozsáhlejší výsadby stromů Bažantnice v
Satalicích, ve Vinořském parku a v alejích v krajině se zde
objevují až v 18. století a v období romantismu.
Vlastní řešené území tvoří
koridor Vinořského
potoka mezi zastavěným územím
městské části Kbely a zámeckým parkem
ve Vinoři. Koridor potoka zde prochází dosud obhospodařovaným
segmentem orné půdy, která zde má být podle ÚP hl. m. Prahy z
větší části zachována i do budoucna. Biokoridor je vymezen v
nivě Vinořského potoka na orné půdě. Rozloha řešeného úseku
biokoridoru je cca 5,65 ha, délka 1 km (maximální délka úseku
bez vloženého biocentra). Šířka se pohybuje od 40 m až po šířku
80 m a odvíjí se od prostorových možností lokality. Délka
porostního pláště činí přibližně 1670 m, výsadba bude
realizována ve třech řadách vzdálených od sebe 0,75 m a v řadách
budou keře vysazeny na vzdálenost 1,5 m. výsadba v každé řadě
bude o 0,75 m posunuta proti řadě sousední. Celkový počet keřů
tedy činí 3340 ks.
Cílovým stavem je vytvoření vymezeného úseku biokoridoru
regionálního významu, kde budou zastoupena společenstva vodní a
vlhomilná bylinná a dřevinná. Návrh cílového stavu biocentra v
zásadě mění dosavadní funkční využití většiny řešených ploch.
Zachováno zůstává funkční využití vodoteče a ostatní komunikace,
pozemky v současné době využívané jako orná půda a staveniště
budou převedeny do ostatní nelesní zeleně.)
Realizace prvků v tak silně antropicky ovlivněné městské krajině
plní celou řadu pozitivních funkcí, nejen v oblasti přírodní,
ale i rekreační a krajinně estetické. Výsadba předpokládá běžné
prostokořenné lesní sazenice, při použití krytokořenné sadby se
množství vysazovaného materiálu sníží o 20%. Vnější okraj plochy
(na kontaktu se sousedním polem), který bude v budoucnu tvořit
porostní plášť, bude v šíři 1,5 m osázen následujícími druhy
keřů, brslen evropský (Euonymus europaeus), svída krvavá (Swida
sanguinea), líska obecná (Corylus avellana), ptačí zob obecný (Ligustrum
vulgare), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), řešetlák
počístivý (Rhamnus catharticus), kalina obecná (Viburnum opulus)
a růže šípková (Rosa canina).
Řešený biokoridor má regionální význam a spojuje
regionální biocentrum R1/12 „Vinořská a Satalická bažantnice“ s
územním systémem ekologické stability za hranice hl. m. Prahy.
Do cca 2.200 m dlouhého úseku (celkem) na území hl. m. Prahy
jsou vložena dvě lokální biocentra. |
|
|
|
| |
|