Městská část Praha-Vinoř

Na katastru MČ Praha-Vinoř leží významný úsek území tvořící přechod mezi urbanizovaným územím Prahy a volnou, převážně zemědělsky využívanou krajinou okresu Praha-východ. Vzhledem k velmi úrodným půdám (převážně černozemě) na spraších a příznivému reliéfu byla celá oblast již od nejstaršího neolitu zemědělsky využívána a až na nepatrné výjimky odlesněna a stromy zůstaly zachovány jen podél vodních toků a na některých špatně přístupných místech. Rozsáhlejší výsadby stromů Bažantnice v Satalicích, ve Vinořském parku a v alejích v krajině se zde objevují až v 18. století a v období romantismu.

Vlastní řešené území tvoří koridor Vinořského potoka mezi zastavěným územím městské části Kbely a zámeckým parkem ve Vinoři. Koridor potoka zde prochází dosud obhospodařovaným segmentem orné půdy, která zde má být podle ÚP hl. m. Prahy z větší části zachována i do budoucna. Biokoridor je vymezen v nivě Vinořského potoka na orné půdě. Rozloha řešeného úseku biokoridoru je cca 5,65 ha, délka 1 km (maximální délka úseku bez vloženého biocentra). Šířka se pohybuje od 40 m až po šířku 80 m a odvíjí se od prostorových možností lokality. Délka porostního pláště činí přibližně 1670 m, výsadba bude realizována ve třech řadách vzdálených od sebe 0,75 m a v řadách budou keře vysazeny na vzdálenost 1,5 m. výsadba v každé řadě bude o 0,75 m posunuta proti řadě sousední. Celkový počet keřů tedy činí 3340 ks.
Cílovým stavem je vytvoření vymezeného úseku biokoridoru regionálního významu, kde budou zastoupena společenstva vodní a vlhomilná bylinná a dřevinná. Návrh cílového stavu biocentra v zásadě mění dosavadní funkční využití většiny řešených ploch. Zachováno zůstává funkční využití vodoteče a ostatní komunikace, pozemky v současné době využívané jako orná půda a staveniště budou převedeny do ostatní nelesní zeleně.)

Realizace prvků v tak silně antropicky ovlivněné městské krajině plní celou řadu pozitivních funkcí, nejen v oblasti přírodní, ale i rekreační a krajinně estetické. Výsadba předpokládá běžné prostokořenné lesní sazenice, při použití krytokořenné sadby se množství vysazovaného materiálu sníží o 20%. Vnější okraj plochy (na kontaktu se sousedním polem), který bude v budoucnu tvořit porostní plášť, bude v šíři 1,5 m osázen následujícími druhy keřů, brslen evropský (Euonymus europaeus), svída krvavá (Swida sanguinea), líska obecná (Corylus avellana), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), řešetlák počístivý (Rhamnus catharticus), kalina obecná (Viburnum opulus) a růže šípková (Rosa canina).

Řešený biokoridor má regionální význam a spojuje regionální biocentrum R1/12 „Vinořská a Satalická bažantnice“ s územním systémem ekologické stability za hranice hl. m. Prahy. Do cca 2.200 m dlouhého úseku (celkem) na území hl. m. Prahy jsou vložena dvě lokální biocentra.